Z místa činu – týden XII. – Stavba 2023

Co se děje na stavbě
týden 28. 8. - 3. 9. 2023

Máme hotové cementové cihly a začínáme dělat poloviční formát společně s necementovými. Jenže také začínáme mít problém, kam nové cihly dávat. Dopoledne tak většinou trávíme přesouváním původních cihel, které pro nás připravila první parta v době, kdy jsme neměli cihlovačky a nikdo netušil, jak to dopadne. Některé z cihel vyrobených na našich strojích už jsou také dostatečně odolné na skládání do komínků, čímž šetříme další místo. Ze začátku máme s místními trochu problém utvořit řetěz, aby přendávání cihel z místa A do místa B šlo rychleji. Nicméně po pár nezdařených pokusech, kdy se cihly hromadí uprostřed řetězu, se začíná dařit a práce jde hezky od ruky.

Taky nám docházejí nádoby, ve kterých mícháme směs na cihly. Ostré hrany ručních míchaček a nadšení dobrovolníků jim dává pořádně zabrat.

Všechny sloupy jsou vybetonované, takže začínáme připravovat výztuž a bednění pro věnec a překlady nad okny. Ve druhé půlce týdne už postupujeme s betonáží i k nim a stavba tím dostává nový rozměr. Daleko líp si jde najednou představit, jaké to uvnitř workshopu asi bude.

Vašek také začíná řezat profily pro výrobu oken. Na jedno okno je třeba nařezat 20 kusů různých rozměrů a oken bude celkem 7. Všechny části se pak budou svařovat. 

A také začíná být větší a větší horko, takže měníme náš harmonogram. Vstáváme v 6 hodin ráno a začínáme pracovat o hodinu dřív, abychom mohli mít delší polední pauzu kvůli vedru.

Naše cesta ze staveniště pro cihlovačky - a s cihlovačkami zpět na staveniště.
Konečně se můžete podívat na záběry z dronu. 

Návštěva ministra zahraničí

Úterý je pro nás velký den, odpoledne dorazil ministr zahraničí, Hon. Stanley K. Kakubo, MP. Měli jsme tu čest seznámit se nejen s ním, ale i s dalšími z ministerské delegace, například dorazil i starosta blízkého města Kapiri, kam často jezdíme na nákupy. Nechyběli ani zástupci médií.

Byla to velká akce jak pro nás, tak pro místní, kteří se s panem ministrem nadšeně fotili. Za doprovodu zpívajících žen z Kashitu jsme s celou delegací došli na staveniště. Stavební firma i místní dobrovolníci byli v plné práci a členové delegace si mohli vedle teorie sami vyzkoušet výrobu cihel. Technologie je zaujala zejména svou jednoduchostí a tím, že cihly nepotřebují vypálení a díky tomu nepřispívají k místnímu problému odlesňování. Pan ministr zároveň ocenil možnost zlepšit díky cihlovačkám obydlí pro místní a vytvoření dalších pracovních příležitostí.

Po prohlídce staveniště došlo na prezentaci o celém projektu i o aktivitách místní neziskové organizace New Renato Community Society.

Setkání bylo zakončené krátkým proslovem k místním lidem, kteří neúnavně celou událost doprovázeli zpěvem a bubnováním. Pan ministr také slíbil, že dorazí, až bude stavba hotová.

Příjemná atmosféra celé akce nás všechny nabila novou energií. 

Malá video ochutnávka z průvodu ministra zahraničí

Co dalšího?

Míša a Dita Chittussi dokončily svůj projekt – edukační malby na stěnu budovy základní školy. V pátek večer po práci si dopřáváme malou vernisáž a obdivujeme jejich šikovnost. Děti se po prázdninách můžou těšit nejen na mapu Afriky a Zambie, ale i na schéma vodního cyklu nebo třeba na detailně popsané trávicí ústrojí člověka. Naše komorní soukromá vernisáž plynule navazuje na večerní párty, rozlučku před odjezdem holek. Ráno nás ale čeká zase kus práce, takže do půlnoci jsme všichni pěkně pod peřinou.

V neděli jsme byli pozváni na fotbal. Brali jsme to jako odpočinek po práci, počítali jsme, že chvíli posedíme, zafandíme místním a půjdeme na večeři. Přicházíme na hřiště a najednou si nás vedou do hloučku, kde si už kapitáni vybírají do týmu. Ani se pořádně nerozkoukáme a už jsou z nás útočníci a obránci. Hraje se na boso. Trochu se bojíme zlomených palců a odřených chodidel, ale v zápalu hry na to úplně zapomínáme. Hrajeme s novou merunou, kterou jsme přivezli z Čech jako dárek. Po několika desítkách minut – pro některé z nás nekonečných – končíme hru za stavu 0:0. Po nás začíná ten pravý zápas, na který jsme původně přišli. Zjišťujeme, že je to opravdu profesionální liga a že hrají placení fotbalisté. Máváme jednomu z nich, potkáváme se s ním každý den na stavbě. Večeře už ale bude každou chvíli na stole, takže po chvilce odcházíme ještě za stavu 0:0. Pro zvědavé, místní vyhráli 6:0.

Po večeři jsme ještě našli kousek síly a vyběhli jsme na "Hrochomyší" (název, který vymyslela Pája na základě vidiny těžko identifikovatelných tvorů, které zde spatřila. Každopádně nikdo další už žádné živočichy na skále neviděl) skálu poblíž, abychom se podívali na západ slunce. Bohužel, bylo trochu zakouřeno od požárů v přírodě kolem, ale přesto jsme si akci užili a odpočinek na skále vychutnali.

Malinká ukázka, co přesně znamenají ty párty u ohně :-) 

A něco málo ze života v Kashitu...