Improvizovaný kladkostroj: Zvedá nás deset i zvedá jeden stroj

Po betonování železobetonového věnce jsme se přesunuli na konstrukci krovu. Museli jsme vyřešit, jak je vůbec na plánovanou lokaci dostaneme. Objekt je jednopatrový, tedy sbíjené vazníky bylo potřeba umístit na železobetonový věnec ve výšce X. Jeřáb bohužel k dispozici nemáme, ale poradili jsme si. Posloužila nám ještě nezhotovená vodárenská věž, tedy spíš její část ocelového stojanu. A kladkostroj byl na světě!

Zvedali jsme dvanáct vazníků, každý o hmotnosti přibližně 350 kilo. Prvních šest vazníků jsme zvedali ručně, Zambijce to bavilo, možná až moc. Na dalších šest jsme k vytažení přes kladku, použili auto, za které se vazník uvázal a při rozjezdu vytáhnul. Pak jsme už každý vazník, na přesné místo na věnci, posouvali ručně.

Dohromady jsme celý počin zvládli vykonat v rekordním čase 5 hodin a v počtu 27 lidí. A vazníky jsou na místě. Co se týče konstrukce krovu jako takové, vazníky mají rozpon 7,3 metru, výšku v hřebeni 1,5 metru a jsou umístěny v rastru po vzdálenosti 1,3 metru. Krov je ztužený dřevěným záklopem a podélníky v úrovni spodní pásnice. Při umísťování vazníků se nám hodilo zhotovit v krajních a prostředním poli Ondřejské kříže, které dále v konstrukci působí jako prvek zavětrování.

A co by to bylo za aktualitu, kdybychom nenapráskali alespoň jedno překvapení! Vazníky zhotovovali naši kluci truhláři v rámci truhlářského workshopu, po sbíjení se dřevo ošetřilo a vazníky dohromady 3 dny ležely vedle objektu rodinného domu a čekalo se na dodělání zbylých kusů. To nás ale nenapadlo, že termiti na to asi v dírách v zemi bedlivě čekali! Pustili se do některých míst dost lačně a jediné štěstí bylo, že jsme při návrhu počítali s bezpečných naddimenzováním a tedy výsledný nesežraný průřez byl stále v pořádku. A tohle jsou přesně věci, které nás v kanceláři v Česku u počítání nenapadnou. Ale je další den a my jsme zase "chytřejší"! Tak bacha na termity nebo cokoliv lačného!

Zdravíme z Kashitu!